Tentokrát si s námi počasí pohrálo, ale stateční Salseros/as a Bachateros/as to vydrželi.

Jakmile skončila úvodní lekce Honzy Dvořáka a ozvaly se první rytmy Salsy, spustil se déšť. Nejdříve jen tak poprchávalo, ale během pár minut bylo všechno mokré.

A jak na to reagovali tanečníci? No, opravdu po kubánsku. Natlačili se na střed tanečního prostoru pod plachtu, a to že nemají prostor na dlouhé kroky, jim vůbec nevadilo. Naopak se na sebe všichni namačkali a svorně se vlnili v karibských rytmech.

Dokonce ani u baru se dlouhý zástup nezmenšil. Zdá se, že počasí nemá na tanečníky vůbec žádný vliv. Všichni si vytvořili vlastní počasí.

Jako obvykle se Salsa a Bachata tančily úplně všude, a to včetně pódia a okolních prostor. Opět jsme měli příležitost vidět se známými tvářemi, včetně početné skupiny "salsových dinosaurů", jak jsou v této komunitě nazýváni ti, kteří stáli u počátků salsy v Čechách. Samozřejmě všichni tančili se všemi. Bylo to úžasné setkání plné hlubokých emocí a vzpomínek.

Po dlouhé době se na jednom místě zase znovu potkali členové S.E.C.S (Sensual Energy of Club Salsa) Salsa Teamu, taneční skupiny, která stála u samých počátků salsové éry u nás. Kdo by řekl, že je to téměř už čvrtstoletí!

Kolem desáté hodiny déšť konečně ustoupil, a když kolem jedenácté zavřel i bar, začali se tanečníci pozvolna rozcházet. Tehdy jsme se přidali i my, avšak rozhodně to nevypadalo tak, že párty již končí. Parket byl po celý večer narvaný k prasknutí. No, inu Praha, ne Beroun.